Památky
-
Kostel Svatého Mikuláše
Kdo kostel založil se s určitostí neví. Pravděpodobně byl kostel založen některým z opatů Bílého řádu premonstratského z kláštera milevského. Podle pověsti stával kostel na jiném místě, kde, to pověst nepraví. Kostel tu stál již před rokem 1350, kdy se připomíná mezi farními kostely v desátku vltavském a odváděl od roku 1383 půlroční královský desátek 18 grošů.
-
Radnice
Stojí od nepaměti na stejném místě, časem však změnila svoji podobu. Radniční věž s hodinami jsou charakteristickou dominatou náměstí. V roce 1933 byla věž důkladně opravena a zvýšena.
-
Mariánský sloup
Je to barokní oblý sloup s pozlacenou sochou Panny Marie, postaven roku 1772. Později roku 1860 byla horní část podstavce opravena. Roku 1862 byla vyměněna původní dřevěná socha za sochu ze železa, kterou nově ulily rožmitálské hutě na náklad obecního výboru a 27. června téhož roku byla slavnostně vysvěcena . Stalo se za purkmistra Hynka Ondráka. Starou dřevěnou sochu mariánskou, která tu dříve stávala, umístil šenkýř Mat. Ondrák do kapličky ve svém stavení čp. 41.
-
Kamenný korec
Je to na čtverhranném kamenném podstavci okrouhlá miskovitá míra s malým otvorem na straně, podstavec je mladší než miska a nese letopočet 1822. Tato míra sloužívala k měření obilí na trh přivezeného: zajeli s vozem až k ní, nasypali obilí a po odměření obilí vypustili otvorem. Podobné kamenné korce mívala i jiná města např. Sedlčany a Votice, ale nikde se neuchovaly. Korec čili strych = 9316 dcl, dělil se na věrtele, věrtel na 4 měřice a měřice na 12 žejdlíků.
-
Památník padlých
Je umístěn mezi kostelem a školou a byl postaven na počest padlým v první světové válce. Představuje vojína s puškou a tornou, jak se dívá zasmušile do dálky. Symbolem jeho myšlenek jsou v pozadí smuteční vrba nad hrobem a Hradčany s počátečními slovy naší národní hymny.
-
Památník letců
Je umístěn nedaleko památníku padlých a je věnován třem tragicky zahynulým letcům. Dne 5.září 1929 se srazila blíže Předního Chlumu dvě letadla, pozorovací a stíhací. Osudná sražka si vyžádala životy tří letců od 1. pluku T.G.Masaryka ve Kbelích.
-
Privilegia
Opis privileje krále Jana Lucemburského a vzácné originály výsadních listů Karla IV. z 11. ledna 1351, krále Jiřího z 10. prosince 1458, krále Vladislava z roku 1479, krále Ferdinanda I. z roku 1538, pak privileje císařovny Marie Terezie z 20. října 1744, císaře Josefa II. z roku 1786 a císaře Františka II. z 25. února 1797 jsou uloženy v okresním archivu. Od roku 1789 má město obecní kroniku.
